Ruská agrese zásadně ovlivnila bezpečnostní situaci v Česku, říkají elitní kriminalisté
Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se pak podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.
„Pozorovaný je přesun členů postsovětských kriminálních struktur a rodinných příslušníků kriminálních autorit, který může vyústit v posílení trvalé přítomnosti ruskojazyčných kriminálních struktur v ČR, a to i u období po případném ukončení válečného konfliktu a návratu většiny válečných uprchlíků na území domovského státu,“ uvedli kriminalisté. Postsovětské zločinecké organizace se totiž podle nich vyznačují vysokou vzájemnou koordinací a komunikací.
Centrála loni otevřela 84 nových kauz. Zahájila 67 stíhání, ve kterých obvinila 246 lidí a 34 firem. V 71 případech podala státním zástupcům návrh na obžalobu, a to na 311 lidí a 32 firem. O rok dříve přibylo 76 nových stíhání a 66 návrhů na obžalobu. NCOZ také v loňském roce zajistila majetek v hodnotě kolem 2,82 miliardy korun, předloni to byly zhruba dvě miliardy.
Největší loňské případy NCOZ se podle výroční zprávy týkaly korupce, manipulace s veřejnými zakázkami či zneužívání politického postavení k obohacení a machinacím. Ředitel centrály Jiří Mazánek zmínil například kauzu veřejných zakázek pražského dopravního podniku známou pod názvem Dozimetr či případ údajného korupčního jednání při přidělování městských bytů a privatizaci bytových domů v Brně.
Mezi nové fenomény zařadil Mazánek kriminalitu spojenou s životním prostředím. „Příkladem je případ veřejné zakázky na likvidaci styrenových smol, kdy ke zlikvidování nebezpečných materiálů nedošlo a sudy s obsahem styrenu byly neoprávněně uloženy na skládce,“ uvedl. Připomněl tak rozsáhlou kauzu kolem skládky firmy Celio v Litvínově.
V oblasti finanční kriminality pokračuje podle NCOZ nárůst investičních podvodů. Stejně jako v předchozích letech jsou tyto podvody velmi rozsáhlé, mají stovky až tisíce poškozených a policisté při nich zajistí desítky až stovky milionů korun. Množství případů narostlo zejména v období let 2020 až 2022 v důsledku vysoké inflace a také zvýšené motivace lidí zhodnotit své peníze.
Ohlášený občanský protest v Bratislavě proti krokům slovenského premiéra Roberta Fica v zahraniční politice tento pátek nebude. Na čtvrtek je ale do slovenské metropole svolána jiná protivládní demonstrace, za kterou stojí hlavně opoziční poslanec Alojz Hlina. Ten dohodu o uspořádání pouze jedné demonstrace oznámil po dnešním jednání se zástupci občanského sdružení Mír Ukrajině, jež původně svolalo novou demonstraci právě na pátek.
Slovenské sdružení Mír Ukrajině letos stálo za mohutnými protivládními protesty, jež v několika desítkách měst na Slovensku a také v zahraničí odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním se pak Fico setkal ještě dvakrát, naposledy minulý týden v Číně. Jiní evropští státníci zpravidla omezili kontakty s ruskými politiky, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
Ceny ropy se na začátku týdne zvyšují, reagují tak na rozhodnutí skupiny producentů OPEC+ zvýšit těžbu jen mírně. Obchodníci také do ceny zohlednili možnost dalších sankcí vůči Rusku a jeho energetickému sektoru.
Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:30 SELČ vykazovala růst o 0,8 procenta těsně nad 66 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,7 procenta a prodávala se téměř za 62,30 dolaru za barel. Minulý týden ceny klesly o více než tři procenta.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
