Ruská agrese zásadně ovlivnila bezpečnostní situaci v Česku, říkají elitní kriminalisté
Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se pak podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.
„Pozorovaný je přesun členů postsovětských kriminálních struktur a rodinných příslušníků kriminálních autorit, který může vyústit v posílení trvalé přítomnosti ruskojazyčných kriminálních struktur v ČR, a to i u období po případném ukončení válečného konfliktu a návratu většiny válečných uprchlíků na území domovského státu,“ uvedli kriminalisté. Postsovětské zločinecké organizace se totiž podle nich vyznačují vysokou vzájemnou koordinací a komunikací.
Centrála loni otevřela 84 nových kauz. Zahájila 67 stíhání, ve kterých obvinila 246 lidí a 34 firem. V 71 případech podala státním zástupcům návrh na obžalobu, a to na 311 lidí a 32 firem. O rok dříve přibylo 76 nových stíhání a 66 návrhů na obžalobu. NCOZ také v loňském roce zajistila majetek v hodnotě kolem 2,82 miliardy korun, předloni to byly zhruba dvě miliardy.
Největší loňské případy NCOZ se podle výroční zprávy týkaly korupce, manipulace s veřejnými zakázkami či zneužívání politického postavení k obohacení a machinacím. Ředitel centrály Jiří Mazánek zmínil například kauzu veřejných zakázek pražského dopravního podniku známou pod názvem Dozimetr či případ údajného korupčního jednání při přidělování městských bytů a privatizaci bytových domů v Brně.
Mezi nové fenomény zařadil Mazánek kriminalitu spojenou s životním prostředím. „Příkladem je případ veřejné zakázky na likvidaci styrenových smol, kdy ke zlikvidování nebezpečných materiálů nedošlo a sudy s obsahem styrenu byly neoprávněně uloženy na skládce,“ uvedl. Připomněl tak rozsáhlou kauzu kolem skládky firmy Celio v Litvínově.
V oblasti finanční kriminality pokračuje podle NCOZ nárůst investičních podvodů. Stejně jako v předchozích letech jsou tyto podvody velmi rozsáhlé, mají stovky až tisíce poškozených a policisté při nich zajistí desítky až stovky milionů korun. Množství případů narostlo zejména v období let 2020 až 2022 v důsledku vysoké inflace a také zvýšené motivace lidí zhodnotit své peníze.
Konec ruských energií versus sankce proti Rusku: „Na stole je písemný návrh záruk, který nám komise nabízí za hlasování o 18. sankčním balíku. Navzdory tomu, že bych velmi rád tuto smutnou kapitolu práce Evropské komise ukončil co nejrychleji, stále si nechávám v rukou možnost, že 18. sankční balík nepodpoříme,“ řekl slovenský premiér Robert Fico dnes večer. Dodal, že do poslední chvíle je třeba bojovat za přijatelný kompromis.
Česko podepsalo s Británií memorandum o porozumění ohledně spolupráce v jaderné energetice, řekl český premiér Petr Fiala po dnešním jednání se svým britským protějškem Keirem Starmerem v Londýně. Tématem rozhovoru byla podle Fialy také podpora Ruskem napadené Ukrajiny. Britský ministerský předseda v této souvislosti ocenil českou muniční iniciativu, jejímž cílem je dodávat Kyjevu dělostřeleckou munici, uvedl český premiér. Informoval také, že dnes navštívil centrálu britské zpravodajské služby MI6 a s jejím vedením diskutoval o situaci ve světě, zejména o Rusku a Číně. Rozvoj spolupráce v bezpečnostní oblasti mezi Českem a Británií předtím Fiala označil za „slibný“.
Nejmenovaný zdroj obeznámený s plány Bílého domu sdělil serveru Axios, že Spojené státy v první vlně prodají spojencům v NATO zbraně zhruba za deset miliard dolarů (212 miliard korun). Podle Donalda Trumpa bude toto vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Země NATO pak mohou nově nakoupenými zbraněmi ve svých skladech nahradit ty, které pošlou na pomoc Ukrajině, vysvětlil prezident.
Na vyzbrojování Ukrajiny se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, řekl generální tajemník Mark Rutte. „Ti všichni se toho chtějí účastnit. A to je teprve první vlna (dodávek zbraní). Bude jich víc. Takže uděláme to, že v rámci systémů NATO budeme pracovat na tom, abychom se ujistili, jaké balíky zbraní Ukrajinci potřebují,“ řekl.
